Sklíčenost a zoufalství se objeví, když ztrácíme životní cíl a nevidíme svou budoucnost tak, jak bychom chtěli. Když nevěříme v sebe nebo v jiné lidi. Když nevidíme příležitost uskutečnit své touhy a přání. Když nedokážeme přijmout ztrátu.

Sklíčenost je hlubinná nespokojenost se sebou, osudem a vnějším světem.

Člověk chtěl něco získat od osudu a budoucnosti, ale jeho sny a naděje se zhroutily. Už nemiluje svou budoucnost, svůj osud ani sebe samého. 

Dlouhá, silná sklíčenost se usazuje v podvědomí a mění se v silný program sebezničení.

V první řadě, abychom se dostali z tohoto stavu, je třeba mít vždy na paměti, že hlavním cílem člověka je vnitřní směřování k Božskému principu, rozvoj a sjednocení se Stvořitelem. Bůh je věčný a je nemožné tento cíl ztratit, proto za každých podmínek člověk přežije.

Zadruhé, musíte se naučit vnitřně správně vnímat jakoukoli situaci a chápat, k čemu je nutná. Jakýkoli úkol má řešení. Jakýkoli problém a nepříjemnost se může stát příležitostí k dosažení nové úrovně.

S pomocí této praxe dokážete změnit své vnímání životních obtíží, naučíte se snáze přistupovat k problémům a vnitřně se uvolnit, pocítíte přival energie a směr, kterým se budete chtít ubírat dál, zažijete radost, dobrosrdečnost a touhu vyřešit jakékoli problémy, které nám osud přinese. Naplníte se láskou a vírou v sebe a svůj osud!